Tuesday, June 15, 2010

Jak se stát bojovníkem

OBJEVEM ZÁKLADNÍHO DOBRA
Když napřímíme zadu, nemusíme se napínat tím, že zvedáme ramena;
napřímenost vychází přirozeně z toho, že sedíme prostě, ale
hrdě na zemi nebo na svém meditačním polštáři. Protože jsou záda
vzpřímená, necítíme ani trochu stydlivost a zmatenost a proto neskláníme
hlavu. Neohýbáme se před ničím. Díky tomu jsou naše ramena
přirozeně vzpřímená a rozvine se dobrý pocit z ramen a hlavy.
Nohy necháme volně spočinout ve skřížené pozici, kolena se nemusí
dotýkat země. Pozici dokončíme tím, že ruce položíme zlehka
dlaněmi dolů na stehna. Přispívá to k pocitu, že svoje místo zaujímáme
správně.
V této pozici netěkáme očima kolem sebe. Máme pocit, že jsme
plně zde; oči jsou proto otevřeny, ale pohled směřuje lehce dolů asi
tak dva metry před tělo. Tím, že náš zrak neputuje sem a tam, rozvíjí
se v nás dále pocit uvážlivosti a určitosti. Tuto královskou pozici
vidíme na některých egyptských a jihoamerických sochách, ale také
na sochách z Orientu. Je to univerzální pozice, která není omezená
na jednu kulturu nebo na jedno údobí.
V denním životě bychom si také měli uvědomovat svoji pozici,
hlavu a ramena, jak kráčíme a jak se díváme na lidi. I když nemeditujeme,
můžeme udržovat důstojný stav existence. Můžeme překročit
zmatek a být hrdí na to, že jsme lidskými bytostmi. Tato hrdost
je přijatelná a dobrá.
Když sedíme během meditační praxe v dobré pozici, věnujeme
pozornost dechu. Když dýcháme, jsme plně a správně zde. S výdechem
vycházíme, náš dech se rozplývá a vdech proběhne přirozeně.
Pak opět vycházíme. Stále vycházíme s výdechem. Když
vydechujeme, rozplýváme se, rozpouštíme se. Nádech pak proběhne
přirozeně, není třeba ho sledovat. Prostě se vrátíme ke své
pozici a jsme připraveni k dalšímu výdechu. Vycházíme a rozpouštíme
se: Šššš - a pak se vracíme zpět k pozici; opět šššš - a opět
návrat k pozici.

Labels:

Monday, June 07, 2010

arena fighters

OBJEVENÍ ZÁKLADNÍHO DOBRA
Slovo meditace je někdy užíváno ve významu rozjímání o určitém
tématu nebo předmětu - meditování o takové a takové věci.
Tím, že meditujeme o problému nebo o otázce, můžeme najít jejich
řešení. Meditace je také někdy spojována s dosahováním vyššího
stavu mysli tím, že se dostaneme do tranzu nebo do určitého
stavu pohroužení. Zde však jde o zcela odlišné pojetí meditace,
o meditaci nepodmíněnou, bez jakéhokoli předmětu nebo představy
v mysli. V tradici Shambhala je meditace prostý trénink našeho
stavu bytí, takže mysl a tělo mohou být synchronizovány.
Meditační praxí se můžeme naučit být bez klamů, můžeme se naučit
být plně pravdivými a životnými.
Náš život je nekonečná cesta; je jako široká dálnice, která se táhne
nekonečně do dálky. Meditační praxe nám poskytuje dopravní
prostředek, kterým můžeme po této silnici cestovat. Naše cesta
spočívá v neustálém stoupání a klesání, v naději a strachu, ale je to
dobrá cesta. Meditační praxe nám umožní prožít všechny struktury
i této silnice, neboť v tom je smysl cesty. Díky meditační praxi začí-
; fláme zjišťovat, že si uvnitř sebe v podstatě na nikoho a na nic ne-
\ stěžujeme.
Meditační praxe začíná tím, že se posadíme na zem a zaujmeme
sed se skříženýma nohama. Začneme cítit, že se náš život může stát
účinným a dokonce nádherným pouze tím, že jsme na místě.
Uvědomíme si, že jsme schopni sedět jako král nebo královna na
trůně. Tato královská situace navozuje důstojnost, která pochází
z toho, že jsme tiší a prostí.
,;'.-' V meditační praxi je velmi důležitá vzpřímená pozice. Mít napří-
Wiená záda není umělé držení. Je to pro lidské tělo přirozené.
IMvné je, když se hrbíme. Když jsme shrbení, nemůžeme správně
•dýchat a ohnutá záda jsou také známkou toho, že se poddáváme
ťfieuroze. A tak když sedíme vzpřímeně, dáváme najevo sobě i ostatnímu
světu, že chceme být bojovníky, úplnými lidskými bytostmi.

Labels:

Thursday, June 03, 2010

arena fighters

Jako lidské bytosti máme v sobě určitý pracovní základ, který
nám umožňuje pozvednout svoji existenci a plně se vzchopit. Tento
pracovní základ je stále použitelný. Máme mysl a tělo, které jsou
pro nás velmi cenné. Nevíme, jak dlouho budeme žít, ale pokud
máme svůj život, proč bychom ho nepoužili? Avšak dříve, než ho
použijeme, proč bychom ho neocenili?
Jak ale tento druh ocenění objevíme? Jenom toužebné přemýšlení
nebo mluvení o tom nepomůže. V tradici Shambhala je disciplína
pro rozvoj obojího, jak ocenění svého světa, tak citlivosti
k ostatním, je to praxe meditačního sezení. Meditační praxe byla vyučována
Buddhou před 2 500 lety a od té doby je také součástí tradice
Shambhala. Je založená na ústní tradici - od svého vzniku byla
tato praxe předávána jednou lidskou bytostí druhé. Tímto způsobem
zůstala živou tradicí, i když je to stará praxe, díky tomu je
stále vhodná pro dnešní dobu. V této kapitole budeme probírat určité
detaily meditační techniky, ale je důležité si pamatovat, že když
chceme tuto praxi pochopit plně, potřebujeme přímou, osobní instruktáž.
Meditací zde rozumíme něco velice základního a prostého, co se
neváže k žádné určité kultuře. Mluvíme o velice základní věci, o sezení
na zemi, o zaujetí dobré pozice a rozvoji pocitu pro své místo
na této zemi. To jsou prostředky k tomu, abychom znovu objevili
sami sebe a svoje základní dobro, abychom se naladili na ryzí reali- •;
tu bez očekávání a předpojatostí.

Labels: