arena fighters

OBJEVENÍ ZÁKLADNÍHO DOBRA
Slovo meditace je někdy užíváno ve významu rozjímání o určitém
tématu nebo předmětu - meditování o takové a takové věci.
Tím, že meditujeme o problému nebo o otázce, můžeme najít jejich
řešení. Meditace je také někdy spojována s dosahováním vyššího
stavu mysli tím, že se dostaneme do tranzu nebo do určitého
stavu pohroužení. Zde však jde o zcela odlišné pojetí meditace,
o meditaci nepodmíněnou, bez jakéhokoli předmětu nebo představy
v mysli. V tradici Shambhala je meditace prostý trénink našeho
stavu bytí, takže mysl a tělo mohou být synchronizovány.
Meditační praxí se můžeme naučit být bez klamů, můžeme se naučit
být plně pravdivými a životnými.
Náš život je nekonečná cesta; je jako široká dálnice, která se táhne
nekonečně do dálky. Meditační praxe nám poskytuje dopravní
prostředek, kterým můžeme po této silnici cestovat. Naše cesta
spočívá v neustálém stoupání a klesání, v naději a strachu, ale je to
dobrá cesta. Meditační praxe nám umožní prožít všechny struktury
i této silnice, neboť v tom je smysl cesty. Díky meditační praxi začí-
; fláme zjišťovat, že si uvnitř sebe v podstatě na nikoho a na nic ne-
\ stěžujeme.
Meditační praxe začíná tím, že se posadíme na zem a zaujmeme
sed se skříženýma nohama. Začneme cítit, že se náš život může stát
účinným a dokonce nádherným pouze tím, že jsme na místě.
Uvědomíme si, že jsme schopni sedět jako král nebo královna na
trůně. Tato královská situace navozuje důstojnost, která pochází
z toho, že jsme tiší a prostí.
,;'.-' V meditační praxi je velmi důležitá vzpřímená pozice. Mít napří-
Wiená záda není umělé držení. Je to pro lidské tělo přirozené.
IMvné je, když se hrbíme. Když jsme shrbení, nemůžeme správně
•dýchat a ohnutá záda jsou také známkou toho, že se poddáváme
ťfieuroze. A tak když sedíme vzpřímeně, dáváme najevo sobě i ostatnímu
světu, že chceme být bojovníky, úplnými lidskými bytostmi.