+ Hrajte si úvahové hry sami se sebou. Neustále se sami sebe ptejte : „Kdyby mě teď někdo přepadl, odkud by vyskočil? Kde by byl nejlepší kryt? Jaká by byla nejvhodnější úniková trasa? Jaký by byl můj první krok?“ Po několika týdnech tohoto mentálního tréninku převezme celou práci podvědomá úroveň mysli a uvolní vědomí prostor pro jiné procesy rozhodování.

Jdete-li po ulici

+ a vidíte automobil, jehož řidič se shýbá dolů, pod úroveň okénka a očividně nechce být spatřen, považujte jej za nesmírně podezřelou a pravděpodobně i nebezpečnou osobu.



+ Při plížení si kryjte záda tím, že se budete rozhlížet po celém okruhu 180o. Tak poznáte, jestli někdo nejde za vámi a zároveň se seznámíte s okolním prostředím z opačného pohledu, takže při odchodu nebudete na rozpacích ohledně správnosti trasy.

+ Jestliže víte, že někdo se chystá rozsvítit umělé světlo, zavřete jedno oko. Tak si v tomto oku zachováte 100% schopnost nočního vidění.



+ Naučte se vstupovat do „nebezpečné zóny“, do oblastí přepadových útoků automaticky hledajíce známky neobvyklé činnosti. Ve venkovním terénu pátrejte po ohnutých stéblech trávy, která se teprve začíná narovnávat. Uvnitř budovy si všímejte všeho, co není právě na svém místě, například zavřených dveří, které byly ještě před minutou otevřené, zhasnutého světla tam, kde bývá obvykle rozsvíceno atd.

odlišnost

+ Vaše odlišnost se musí týkat pouze psychických schopností a vůle, nikoli fyzické nápadnosti. Potom, když mysl vede tělo, může ji tělo následovat – do jisté míry.

+ Pokud se budete vydávat za někoho jiného, musí vše, co s vámi souvisí, odpovídat zvolené postavě a jejímu charakteru, včetně oděvu, šperků, peněz, automobilu atd. Jestliže chcete vystupovat jako člen motocyklového gangu (např. v jižním Chicagu), měli byste si obstarat o patřičná tetování.

+

Abyste splynuli s davem, je nutno s ním plout. Jediný způsob, jak zůstat nezpozorován, spočívá v neustálém pohybu s davem. Jestliže zůstanete stát nebo se posadíte, můžete být zpozorován nebo sledován. V chůzi jste pouze jedním z plynoucího davu, kapkou v moři všedních tváří a těl, které i zkušenému pozorovateli nakonec splývají v jeden celek..



+ Buďte pozorní – všímejte si všeho, co se vymyká běžnému chování a stylu pohybu. Všechny davy lidí se pohybují podle určitých vzorců. Anomálie v těchto vzorcích potom stojí za pozornost a prozkoumání.

ZÁKLADNÍ BOJOVÉ DOVEDNOSTI

Vyhodnocujte všechny signály, nejen ty, které zachytíte zrakem, sluchem nebo čichem, ale vše, co lze vyčíst z celostních vzorců reakcí svého okolí. Situace, ve kterých postrádáte dostatek zkušeností, lze interpretovat prostřednictvím pozorování těch, v nichž se právě nalézáte.

Naučte se proto usuzovat a hodnotit dění v jeho tzv. „druhém plánu“. Zvířata a děti to dělají neustále. Všichni víme, jak to dělat, pokud se chováme instinktivně, avšak návyky a vzorce dospělého myšlení a vědomé úrovně mysli nás od toho odvádějí.

Pokud bojovník

nedokáže využít prostředí a přizpůsobit se podmínkám tak, aby mohl účinně proniknout tam, kam potřebuje aniž by byl zpozorován, potom není ninja.

Uvádíme pouze některé základní taktické postupy, filosofické směry a nástroje bojovníka charakteru ninji. Tyto techniky nepocházejí výhradně z Togakure ryu ninjutsu, ale i ze zdrojů tisíce let starých. „Tajemství“, která zde popisujeme, byla „odhalena“ dalšími muži, z nichž mnozí při jejich nácviku zemřeli.

Z následujících statí si vyberte, co potřebujete, co vám může být užitečné, ostatní zanedbejte. To proto, že vy jste nový druh ninji, který je oproštěn od „fantasmagorií“, které by pokřivily a zdržely váš skutečný vývoj.

Člověk s psychickou kondicí

ninju je klíčem k úspěchu, ať se jedná po rozdrcení protivníka, vraždu nebo odhalení protivníkových tajemství. On je tím, kdo zhodnotí situaci s ohledem na lokalizaci, terén, zúčastněné osoby a jejich slabé stránky.

Ninja s takto vrozenými vlastnostmi neexistuje. Může vzniknout pouze na základě správné volby a výcviku. Člověk, který je zvolen, by měl mít především dobrou fyzickou kondici, zdravou bojovnost, osobní odvahu, značnou trpělivost a schopnost správného úsudku. Potom se musí naučit pohybu, splýváním s prostředím a nehlučnosti, a to pro podmínky války i míru.

Ninja

musí být mužem pronikavé inteligence, bystrého intelektu, a to i přesto, že v případě nutnosti může hrát i úlohu osoby ducha mdlého. Dokáže sehrát boháče i nuzáka, pod slabomyslným vzezřením se však musí skrývat železná vůle.

Musí být aktivní, odolný, fyzicky i psychicky silný a odvážný. Musí být psychicky i fyzicky schopen provádět nejen čistou nebo zdraví bezpečnou práci, nýbrž musí být zvyklý i na práci nejšpinavější ze špinavých a musí umět snášet letní žár i zimní mrazy bez újmy na zdraví. Musí být schopen vydržet dlouhá období bez potravy i bez vody a musí se v případě potřeby umět vyrovnat s hanbou, nejhlubším osobním ponížením, ostudou a zavržením

Podle Son Shi

, zdroje moudrosti ninjutsu a čínské bojové doktríny, 2500 let staré, existuje pět typů špionů : lokální, vnitřní, konvertovaní, špioni odsouzeni k záhubě a špioni přežívající. Za použití všech pěti typů špionů je snadné dozvědět se o nepříteli cokoliv.

My se zde budeme zabývat kategorií špionů přežívajících, kteří mají psychiku ninji a mentalitu bojovníků. Tento typ špionů zjišťuje v mírových dobách veškerá tajemství protivníka. Dobře ví, že život je neměnný cyklus, v němž čas míru je přípravou k válce a válka je časem přípravy na mír. Je si vědom toho, že špionáž a utajenost spolu s nenápadností mají zásadní důležitost pro bezpečnost a úspěch a pokud se tyto zásady nedodrží, vede to zákonitě ke zkáze nebo smrti.

Moudrosti Ninjů

Ninjutsu bývalo často nazýváno uměním plížení, neviditelnosti, náhlého úderu, úhybných manévrů a nehlučného zabíjení. V této, první lekci se seznámíme s různými metodami, které se užívají v umění neviditelnosti, úhybných manévrů a osobní bezpečnosti.

Použité metody nejsou převzaty pouze z historických záznamů (kronik) japonského ninjutsu, ale i z ostatních účinných systémů, které se osvědčily v boji muže proti muži. Spojuje je jeden z aspektů ninjutsu – umění špionáže. To je jeden z charakteristických rysů, které umožňují mentalitě bojovníka udeřit a dobývat a dosáhnout cílů, které jsou mimo dosah průměrného člověka s obvyklými schopnostmi, nazývá se předvídavost, což je druh znalostí o protivníkovi, které mu neumožňují vědět o tom, že o něm dané vědomosti máte.

Appendix B

References
The Way of the Warrior, Howard Reid and Michael Croucher
Century Publishing, London
ISBN 0 7126 0079 5 / 0 7126 0080 9
The Complete History and Philosophy of Kung Fu, Dr Earl C Medeiros
Charles E Tuttle Co Inc, USA
ISBN 0 8048 1148 2
Unpublished manuscript, Sifu David S A Crook, Bac Fu Do Kung Fu
Kung Fu Butterfly Swords, Grandmaster William Cheung
Ohara Publications, Inc, USA
ISBN 0 89750 125 X
Kung Fu Dragon Pole, Grandmaster William Cheung
Ohara Publications Inc, USA
ISBN 0 89750 107 1
Various World Wide Web sites and documents
• Planet Wing Chun
• Wing Chun World
• rec.martial-arts newsgroup
• Wing Chun Mailing List

Others have

it that Wing Chun, having fallen in love with Leung Bok Cho, intentionally allowed him to defeat her. When she later revealed this to him, he laughed at the notion, but Wing Chun invited him to fight again and beat him convincingly, demonstrating that she spoke the truth. She then taught him the Wing Chun system.
Jee Sin is also credited with teaching Kung Fu to Hung Hay Gung, from whom descends Hung Gar style ("Hung Family Boxing").
Some say that Jee Sin was related to Wong Wa Bo and the Dragon pole was passed to him as a normal family heritage, rather than being initiated via the encounter on the Red Junk. Another version says that he had joined the Red Junk earlier, disguised as a cook.
One account has it that the modern dummy was invented on the Red Junk with the mast forming the body of the dummy, with the arms and leg detachable so they could be hidden from prying Manchu eyes while the Junk was in port. This story also has it that the dragon pole's original form was that of the oars or poles used to guide the Junk.

Some versions have

Yim Wing Chun's father as a Shaolin-trained practitioner, and say he taught the art to her and Leung Bok Cho.
Rather than the unnamed gangster being the catalyst for Ng Mui teaching Yim Wing Chun combat arts, some say that Yim Wing Chun made a living as a professional fighter, wagering her hand in marriage (she was a woman of uncommon beauty) against an adversary's money. Leung Bok Cho was smitten by her, and took up the challenge.
Some say he was beaten, but that Wing Chun was as smitten by him as he by her, and she married him anyway. It is said also that the fight took place on a small raised platform, providing the more compact and direct art of Wing Chun with an advantage over the Northern Chinese styles which used wider stances and larger, more acrobatic movements. Leung Bok Cho was said to be a master of a Northern style.

Appendix A

The following variations to the history detailed in my thesis have been mentioned by one reporter or another.
Rather than there being five masters who escaped the burning of the Shaolin Temple, some have five masters developing the Wing Chun style within the temple to train a revolutionary army, with Ng Mui being the only survivor after the Manchu attack. This theory clashes with that of the role of Jee Sin teaching Dragon Pole to Wong Wa Bo.
Ng Mui is also credited by some as having developed the White Crane (Pak Hok) style of Kung Fu, passing it on to a descendent named Mui Min. A story is told of Ng Mui witnessing a battle between a crane and a snake (some say a fox), with the snake's darting and coiling moves evading the crane's beak, while the crane swept the snake's strikes away with skilful use of its wings. Legend has it that Ng Mui based the Bon Sao (wing arm) on the crane's movement, and the Fok Sao (bridging arm) on the snake (or the paw of the fox). Other stories have it that Yim Wing Chun was the witness of the fight between the two animals.

This is the virtue of non-contention and matching the sublimity of Heaven.

Until recent times, the majority of Chinese were as involved with war, whether perpetrator or casualty, as they were with culture. Survival was a continual preoccupation. Students of Kung Fu were taught skills of violence for the protection and survival of themselves and their society; common sense indicates that in times of lethal conflict, provoking fights (contention) is not a recipe for long life.
Confucianism teaches benevolence and the way of civilised interaction; indeed, even in Europe the rules of social etiquette were originally developed as a set of conventions for interacting with real or potential rivals without resorting to violence.
Buddhism teaches respect for all sentient beings, and detachment from desires and Samsara, the illusory world of conflict and emotion.
Taoism teaches the oneness of all things, the union of opposites, and the virtues of non-action (non-contention), living in harmony with the Way and the natural order of things.
Philosophy then, as well as practicality, indicates that a path of non-violence leads to a long and peaceful existence.

Friendships

between bosses and subordinates certainly may arise, as they get to know each other on a personal level; but if the friendship and the working relationship should conflict, one or the other may well suffer, probably leading to a breakdown in both.
It is important that a boss or Sifu recognise and subordinate as necessary his own personal traits and preferences to lead effectively, be they a dominant tendency leading to the stifling of his subordinates, or a desire to be liked, leading to ineffective management of the work at hand.
Humility before one's employees certainly does not mean acquiescing to their whims and desires, nor an abrogation of one's role as leader and decision maker.
Rather, humility means that an employer puts the welfare of the group and of the enterprise as a whole before his own wishes for power over others, or for their approval, and to act accordingly.