V nedávné době někteří západní učenci vyjádřili názor, že Šambhala
by skutečně mohla být jedním z království, která jsou historicky
dokumentovanými královstvími starověku, jako je například království
Zhang-Zhung v centrální Asii. Mnoho učenců však pojímá
legendy o Šambhale jako pouhý mýtus. I když je snadné odbýt otázku
království Šambhala tím, že jde o čirý výmysl, je současně možné
vidět v této legendě hluboce zakořeněné a velice živé lidské přání
po dobrém a plném lidském životě. Ve skutečnosti mezi mnoha
tibetskými buddhistickými učiteli existuje dlouho tradice, která nechápe
království Šambhalu jako nějaké vnější místo, ale pojímá je
jako základ nebo kořen bdělosti a zdraví, který existuje jako potenciál
v každé lidské bytosti. Z tohoto hlediska není důležité rozhodnout,
zda je království Šambhala smyšlenka nebo skutečnost. Měli
bychom však tento ideál osvícené společnosti, který Šambhala
představuje, ocenit a měli bychom ho napodobit.
V průběhu posledních sedmi let jsem přednesl řadu přednášek
shambhalistického učení, ve kterém království Šambhala představuje
ideál světského osvícení, což znamená možnost povznesení
naší osobní existence a existence ostatních lidí bez pomoci jakéhokoli
náboženského názoru. Ačkoli je tradice Shambhala postavena
na jemnosti a zdraví buddhistické logiky, současně má svůj vlastní,
nezávislý základ, který rozvíjí přímo to, co nás činí lidskými bytostmi.
Když hledíme na velké problémy, kterým musí lidská společnost
čelit, zdá se nám velmi důležité najít jednoduchý a nesektářský způsob,
který by nám umožňoval se sebou pracovat a sdílet své pochopení
s ostatními. Učení Shambhala neboli „vize Shambhala", jak
je tento přístup v širším smyslu nazýván, je jedním z takových pokusů,
jak se odvážit zdravě existovat.