SHAMBHALA

učení Kalačakra, týkající se Šambhaly. Více se v této knize mluví
o starobylé, možná dokonce prvotní moudrosti a principech lidského
chování, jak se projevily v tradičních předprůmyslových společnostech
Tibetu, Indie, Číny, Japonska a Koreje. Kniha čerpá své
metafory a inspiraci zejména z bojovnické kultury Tibetu, která
předcházela buddhismu a měla základní vliv na tibetskou společnost
až do invaze komunistické Číny v roce 1959- Nicméně, ať jsou
zdroje jakékoli, vize. které jsou zde předkládány, nebyly takto zřetelně
nikde jinde vyjádřeny. Je to ojedinělá výpověď týkající se lidské
situace a potenciálu lidské existence, která je zvýrazněná naléhavým
a přitom nenuceným tónem - což navozuje pocit, že pravdy,
které jsou zde obsaženy, známe odjakživa.
Autorův zájem o království Šambhala pochází z doby, kdy byl
v Tibetu a působil zde jako nejvyšší opat klášterů Surmang. Jako
mladík studoval některé tantrické texty pojednávající o legendárním
království Šambhala, o cestě do tohoto království a o jeho vnitřním
významu. Když prchal před čínskými komunisty v roce 1959
přes Himaláje, psal duchovní pojednání o historii Šambhaly, které
se bohužel cestou ztratilo. Pan James George, bývalý vysoký kanadský
úředník v Indii a osobní přítel autora, vypravoval, že v roce
1968 mu Chógyam Trungpa řekl, že „ačkoli nikdy v Šambhale nebyl,
věří v její existenci a může ji vidět ve svém zrcadle, kdykoli
vstoupí do hluboké meditace." Pan George nám pak vyprávěl, že
později byl svědkem toho, jak autor hleděl do malého příručního
zrcátka a detailně království Šambhalu popisoval. Pan George vyprávěl:
„....Trungpa byl v naší pracovně a popisoval to, co viděl, jako
by vyhlížel ven z okna."
Když Chógyam Trungpa přijel poprvé na Západ, nehledě na
dlouhodobý zájem o Šambhalu, zdálo se, že upustil od toho, aby
o Šambhale mluvil, kromě nějakých zběžných poznámek. Teprve
v roce 1976, několik měsíců před tím, než odešel na rok do ústraní, začal zdůrazňovat důležitost shambhalistického učení. V roce
1976 na Semináři Vajradhatu, což je pokročilý tříměsíční výcvikový
kurz pro dvě stě studentů, Chógyam Trungpa přednesl několik hovorů
o shambhalistických principech. Poté, během svého ročního
pobytu v ústraní, autor začal psát sérii článků o Shambhale a požádal
svoje studenty, aby započali světský, veřejný meditační program,
který pojmenoval ,yýcvik Shambhala".