Bylo chybou i po dlouhých jednáních poslat přece jenom Rhoga, aby vykonal plánovaný atentát. Znal Tagnor a všechny úkry¬ty nejlépe ze všech a neustále tvrdil, že má dobré styky v Zarltově paláci, protože někteří jeho přátelé tam slouží jako strឬní. S jejich pomocí by mohl získat cenné tipy ohledně pobytu admirála ve městě.
Největší chyba spočívala ve skutečnosti, že se v Calusovi chystali odstranit přítele Zalitu. Ti, kteří se vyhýbali válce, ne¬mohli samozřejmě tušit, že to tak je, protože přemýšleli příliš lo¬gicky
Potřebovali celý den, aby pozměnili Rhogův zevnějšek. Sice to bylo tak, že ani stáří nedokázalo Zaliterana zachránit před odve¬dením do arkonidské armády, ale mladý muž by byl přece jen příliš podezřelý. Změnili Rhogův pas a dali mu jiné jméno. Maji¬tel pasu by pak byl podle věku a popisu možná Rhogovým dě¬dečkem. Další potíž představovala cesta do Tagnoru. Podzemní dráhy nesměly být použity, protože byly neustále kontrolovány. Žádné vlastní vozidlo neměli rebelové k dispozici. Takže zbýva¬la jenom cesta karavan, vzdálená dvě stě kilometrů jižně. Tam snad bylo možné, že by ho někdo vzal s sebou.
„Budeš muset jít po svých," konstatoval Cagrib a kroutil hla¬vou. „Snad to zvládneš. Nemůžeme riskovat jediný kluzák, který máme k dispozici. Představuje naši jedinou možnost spojení s vnějším světem."
„Mohli byste mě přece vyložit před Tagnorem," navrhoval Rhog.
„A možná tím ztratit kluzák?" Cagrib zavrtěl hlavou. „Kromě

toho by rychleji objevili tvou stopu. Ne, budeš muset volit tu t재ší cestu. S nějakou karavanou se ti podaří dostat se do města pod¬statně nenápadněji. Lepší možnost nevidím."
Rhog nakonec souhlasil.
Tři dny po krátkém rozhovoru na vrcholku hor se vydal na cestu jako osamělý poutník. Namířil si to k jihu, směrem k měs¬tu. V údolí táhly obchodní karavany. Jejich nejčastěji používaná cesta se nacházela dvě stě kilometrů daleko.
Tagnor byl vzdálen pět set kilometrů. Na opačné straně vrchol¬ků hor leželo město Larg. I tam měl Rhog přátele, ale nevěděl, jestli už nebyli naverbováni pro Arkon. Pomoc? Tu nemohl oče¬kávat a nechtěl s ní příliš počítat. Byl odkázán sám na sebe.
Narudle zářící slunce klouzalo přes vrcholky hor a stoupalo vzhůru. Malý vak se zásobou potravin ho tlačil v zádech. Ale ješ¬tě více ho tížila malá zbraň, kterou nesl v kapse. Nevěděl, jak se k ní jeho druzi dostali, ani se na to nezeptal. Pravděpodobně arkonidská zbraň. Malá zásoba energie této zbraně stačila na dva až tři smrtící výstřely. Potom byla bezcenná, pokud by nezískal náhradní zásobník.